Zase školení?
Votrava, pakárna, ztracenej čas... Všechno víme, všechno známe, všechno jsme už
slyšeli.
Jo, přesně takhle to
vypadalo na začátku. Dokonce to vypadalo, že některé experty na další školení
už ani nedostaneme.
Když jsme z grantů EU dostali dotaci na firemní vzdělávání,
bylo jednou z podmínek vybrat jednu jedinou firmu, která nám všechno
zajistí. To byl docela oříšek. Takových firem moc není a my v iMi jsme
docela nároční. Nejlepší by bylo vybrat si od každého něco, ale to jsme
nemohli, unijní předpisy nám svázaly ruce, a tak jsme nakonec museli ukázat prstem
na jednu jedinou firmu. Tou byla pražská FBE. Firma s bohatými i
mezinárodními zkušenostmi, s lidmi, kteří by nám mohli rozumět.
První vlna školení obchodníků a jejich kolegyň
z kanceláří byla sice fajn, ale úplně bouřlivé ovace nesklidila, i když
lektoři Petr a Zdeněk ze sebe vydali to nejlepší. Inu není na světě člověk ten,
aby se zavděčil lidem všem. Pro někoho novinky, pro někoho opakování známých
faktů. Pro všechny impuls zavést aspoň něco z toho do praxe. Ale jak?
Tisíckrát slyšené ještě neznamená denně používané. Dali jsme hlavy dohromady
s náčelníky FBE a zkusili líp definovat, co vlastně potřebujeme. Milan
Bobek, ředitel FBE, byl ale připravený – eso, které vylovil z rukávu se
jmenovalo Dan Kouřil. A kouřit se opravdu začalo – ale z nás.
„Jak představíte vaši firmu?“ zněla jedna z prvních
Danových otázek. Žádný problém, jsme přece dodavatel reklamních předmětů,
leader na trhu, druhá největší firma v ČR, máme vlastní značky, pobočku
v Hongkongu, partnerskou firmu v Německu, na Slovensku. Prostě jsme
nejlepší...
„No a?“ viselo ve vzduchu, „Koho to zajímá?“ Dan tohle sice
neřekl, ale jako by se stalo. Stačilo naznačit a rázem tu byla reálná
představa, jak po nás přichází někdo další z jiné firmy a začne se
vytahovat úplně stejně. A klient zívá a kouká na hodinky...
Cítili jsme, že to není ono, ale přece nepřiznáme, že děláme
něco blbě, že jo? Tak se ukaž, Brňáku... Nevyřčená výzva plnila školící
místnosti v Praze stejně jako v Brně.
Dan zachoval klid. Přivedl si totiž na pomoc kámoše –
Michaela Douglase alias Gordona Gekka. Jo, přesně toho. Sice jen placatého na
zdi, ale když jsme rozebrali do posledního slova scénu, nad kterou bychom ve
filmu Wall street možná jen pochvalně zamručeli: „Hmm, je dobrej,“ tady nás
položila na lopatky. Aha, tak takhle se to dělá...
A dělalo se, makalo, kouřilo se od klávesnic a to pochvalné
mručení: „Hmm, je dobrej!“ se najednou začínalo obracet do vlastních řad. A
když on je dobrej, já budu lepší.
Důležitost každého slova, gesta, tónu hlasu, artikulace -
všechno najednou začalo dávat mnohem větší smysl.
Byly to hodiny a hodiny tvrdé práce a zavařených mozků. Ale
výsledkem je (nejen v našich očích) někdo úplně někdo jiný, než jen nudný
dodavatel reklamních předmětů.
Protože:
Dokážeme vystřihnout cokoli i bez nůžek.
Prodáváme takové dárky, které vykouzlí úsměv každému i v pondělí
ráno.
Přinášíme radost v dárkovém balení.
Od rána do večera si hrajeme a děláme všechno pro to,
aby se s námi klienti cítili jako v domě plném hraček.
Rozdáváme radost s potiskem.
Než si uvaříte kafe, jsme tady s řešením.
Řešíme hlavolamy našich zákazníků
Dodáváme koření pro byznys. Aby byl voňavější,
šťavnatější, chutnější a Vaši zákazníci se k Vám rádi vraceli.
Potěšen bude jak obdarovaný, tak i Váš klient, tím
pádem i Vy, agentura, a nakonec i my, iMi.
Vznikne taková „mexická vlna radosti“.
Milujeme dárky a sami je rádi dostáváme, takže děláme,
co nás baví.
No a někteří
odvážlivci šli ještě dál:
Děláme všechno pro to, abychom pro zákazníky byli
spolehliví jako dobře nasazený kondom...
Prostě a jednoduše:
Baví nás Vás bavit.
Místo propisek, hrnků a deštníků najednou dodáváme vitamíny, koření,
vůně, barvy, zvuky...
Vidíte to? Cítíte to? Slyšíte to?
Pár slov a zapínají se nám všechny smysly, probouzejí emoce,
máme chuť dozvědět se víc.
Z naší nejlepší a nejskvělejší firmy, kterých jsou
tisíce, je najednou kompas, průvodce, opora, partner.
A to, že jsme nejlepší a
nejskvělejší si necháme pro sebe. My to víme a zákazník na to brzy přijde sám.
Od něj to pak bude znít přeci jen o trochu líp. „Můj nejlepší partner, je firma
iMi partner.“ To přece neurazí nikoho, kdo má tohle barevné logo na vizitce.
Myslím, že jsme společně udělali velký kus práce a
z účasti na všech dalších školení se kupodivu už nikdo nevymlouval. Dan si
nás získal úplně jiným pohledem na to, jak můžeme naši firmu nejen prezentovat
u klientů, ale jak můžeme jinak vidět i sami sebe.
Ze zasedání asociace IPPAG, kromě prezentace průzkumu trhu,
o které se zmiňujeme na jiném místě, Tomáš přivezl i heslo, které by mělo od
letošního roku vlát nad hlavami nás všech, kteří v oboru reklamních
předmětů chceme něco znamenat.
„Nemůžeme chtít po
zákazníkovi, aby si nás zapamatoval. Je na nás, abychom se stali nezapomenutelnými!“
Díky všem, jejichž hlášky jsem si půjčil a omlouvám se těm,
jejichž hlášky se sem nevešly. Záměrně jsou anonymní, i když každá má svého
autora nebo autorku. Vystihují totiž nás všechny. Stejně jako tahle poslední:
Co dělám?
Ochlazuji Peklo a přibližuji Nebe.
Mým cílem je odstranění Pekelných starostí, do kterých
se můžete dostat při hledání prostředků, jak zviditelnit Vaši společnost a Vaše
výrobky.
Když se to podaří, přichází Nebeská fáze.
V ní dochází u Vás i u mne k dosažení
spokojenosti. Je to období skvělých prodejů, pochval, finančních odměn –
zkrátka Nebe na Zemi.
A tam směřuji.
Věřím, že budeme pro naše klienty stejně nezapomenutelní jako tenhle pán pro nás.
Radek
Nejhledanější dotazy
Kategorie