Bez vánočních
večírků rok ukončit nejde J
BRNO…
…už ho má za sebou, v Praze se to rozjíždí právě
v okamžicích, kdy dostáváte tenhle mail. Možná to tam žije ještě teď, kdy
ho čtete, ale nepředbíhejme…
Jak to
viděla Romča z Brna?
My jsme využili chladných večerů a na Tomův pokyn jsme naskočili
do bruslí. Sešli jsme se na Moravském náměstí
pod sochou Jošta (pro nebrňáky – to je takový ten pán v brnění, co jede
z nepochopitelných důvodů na žirafě a kterého si turisti nejradši fotí
zespoda – kdo netuší, ať si zagoogluje - inu Brno je jiný svět J ). Pravda, bruslařů
nebylo zase tolik, ale o to masivnější byla podpora ze střídačky, kde ti rozumnější v klidu vyčkávali s horkým punčem nebo svařákem v ruce „než
se děcka vyblbnou“.
Samozřejmě ti zkušenější jen vyčkávali na svou příležitost, která
se jim naskytla při hromadné návštěvě brněnského Low cost baru pod heslem
„vypij, co sneseš“. A jelikož mezi námi máme v této disciplíně schopné
jedince, nezůstalo jen u ochutnávek míchaných drinků za příznivé ceny.
O to náročnější bylo ráno, protože byl pátek a na firmě ještě
čekala nějaká ta práce. Jedna z nejmenovaných imiťaček to shrnula
jednoduše: „Já jsem si preventivně na pátek naplánovala pro jistotu jen práci,
na které se nedá nic zkazit. Ale aspoň jsem, na rozdíl od jiných, přišla.“
Ale byl to dobrý rok a takový je třeba oslavit.
No a v Praze?
Tady je
samozřejmě parta slušňáků, která nevymetá okolní hospody…
…a která
z bezpečnostních důvodů už několikátý rok prožívá své oslavy v tajném
úkrytu pražské vzorkovny. Místním průzkumem a za velkých osobních obětí
některých účastníků jsme totiž ověřili, že pražské podniky mají velmi nevhodné
zavírací doby a personál s rozbřeskem ztrácí trpělivost i vlídné způsoby. Ze vzorkovny nás ale nikdo vyhodit nemůže…
Stačí ráno uklidit,
spočítat chrápající spacáky a máme jasno v tom, kdo oslavu vzal do svých
rukou zodpovědně a kdo to zase odfláknul a zbaběle zmizel domů. Jak to bude
letos, kdo ví…
Loňská oslava za
účasti téměř kompletní Ostravy se bohužel nezopakuje, protože jsme se nepotkali
v termínech. Ani brněnský obchod se nepřidal, tak to potáhneme sami. Ale
to se dá zvládnout.
Jen to možná
tentokrát nebude pouze o cinkání skleniček. Budeme si dávat dárky. A možná
takové, které pro každého z nás můžou mít
mnohem větší cenu, než ponožky nebo pěna na holení. Máme za sebou vydařený rok
a obrovský kus odvedené práce – a všichni, kteří se na ní podíleli, si zaslouží
poděkování. Máme připravené obálky s našimi jmény a všichni máme možnost
vyjádřit si vzájemnou úctu tím, že napíšeme vzkaz tomu, koho si vážíme za jeho
podíl na společném výsledku nebo jen za jeho obyčejný lidský přístup
k řešení problémů.
Kdo tam co najde, to teď ještě nikdo netuší.
Ale věřím, že to bude co slavit. Ona je ta hromada práce totiž po letech čekání
teď vidět nejen na zpocených čelech, ale i v číslech. A o ty tu jde
především.
Díky všem!
Radek
Nejhledanější dotazy
Kategorie