POSILY DO TÝMU aneb KOHO MOŽNÁ JEŠTĚ NEZNÁTE…

Za těch posledních pár měsíců nám do iMi týmu přibylo docela dost nováčků. Tak tady je máte - až je potkáte na oslavě iMi narozenin, už budete vědět, že patří k nám. Někteří o sobě něco prozradili, těch mlčenlivějších se budete muset zeptat J

Hanka Praxová – obchod Brno

Hanku jsem zlobil a doloval z ní trochu toho bulváru, protože jsem něco málo věděl. Věřím, že se jí do toho moc nechtělo, ale o to víc si vážím toho, že nakonec svůj osud byla ochotná sdílet. Jako ponaučení pro ostatní...

Jmenuji se Hana Praxová, jsem vdaná a jsem mámou dvou už plnoletých dětí. Bydlíme nedaleko od Brna v malé vesničce. Manžel dělá u nás ve vesnici starostu, tak se mu snažím být mu oporou, stejně jako on mně. Máme spolu fajn vztah založený na toleranci, která je pro nás to nejcennější.

Skoro 9 let jsem pracovala jako marketing manager v rakouské společnosti, která se zabývala stavební chemií. Slušná pozice ve stabilní firmě. Krásná práce, krásný život. Myslela jsem si, že to je navěky. Jenže když člověk jezdí hodně autem a myslí si, že zrovna na něj řada nedojde, nemusí to vyjít. Jezdila jsem rychle a podařilo se mi nasbírat 12 bodů. Takže zákaz řízení na jeden rok. Někdo si možná řekne, že to není tak zlé. Mohlo to dopadnout mnohem hůř. Jenže pro mě to znamenalo ztrátu milované práce. Bez řidičáku jsem byla pro firmu nepotřebná... Zbořil se mi celý svět.

Dnes jsem za tuto životní zkoušku ráda, protože vím, že mě jen tak něco nezlomí a nepoloží. Ten rok byl hodně těžký, ale dokázala jsem se vrátit zpátky. Možná i díky iMi, firmě, která mi dala šanci.

Znala jsem iMi z mé dřívější práce jako našeho dodavatele. Nikdy by mě nenapadlo, že ze mě jednou bude v  iMi obchodník, který má na starosti akvizice. Ten pohled z druhé strany mi teď ale hodně pomáhá, možná našim zákazníkům víc rozumím, protože jsem byla jedním z nich.

Ve volném čase jsem nejraději s rodinou. Baví mě vaření a pečení, zkouším nové receptury a testuji pak doma na mých nejbližších. (Hlásíme se taky! J pozn. redakce)

S naší Marley, foxteriérem chodím na dlouhé procházky. V zimě jezdíme na lyže a v létě na vodu. Je to skvělý oddych a relax!

Jojo, pohoda. Ta z Hanky svítí už na dálku. A to mají klienti rádi. Má neuvěřitelnou úspěšnost při domlouvání schůzek, snad nikdo ji ještě neodmítnul. Když byl s Hankou na prvních schůzkách zkušený akviziční obchodník Roman, vybrali si na společná jednání pár pražských i brněnských klientů. V Praze před vlčáky z korporací se Hanka cítila nejistá, nebylo jí tam dobře a ke kormidlu musel Roman. V Brně už plavala ve svém rybníce a Roman se nestačil divit: „Ti lidi jsou úplně jiní, všechno je zajímá, všemu se diví a všude nás vítali s otevřenou náručí. To z Prahy vůbec neznám.“

Inu Morava, tady je Hanka doma a tohle je její svět. Jsme rádi, že ho spojila s tím naším J

A teď na skok do Ostravy

Eva Matzkeová

Od dubna 2018 pracuji na pobočce iMi Ostrava jako asistentka obchodního týmu. Jsem spolehlivá, učenlivá a nezkazím žádnou legraci. Ráda čtu skandinávské detektivky, vařím, pletu, šiju a víkendy trávím s rodinou na chatě v podhůří Beskyd.

Katka Kufová

V iMi pracuji od února 2018 jako asistentka exportu. Mám na starost zahraniční klienty, vyřizuji jejich objednávky, odpovídám na jejich dotazy a udržuji s nimi komunikaci. Mezi země se kterými nejčastěji spolupracuji patří Polsko, Slovensko, Německo, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a další. Postupně náš sortiment propagujeme po celé Evropě. Práce v iMi mě baví, moc jsem se za těch několik měsíců naučila. Mezi mé koníčky patří četba, procházky a fitness.

A hurá zpátky do Brna

Barča Konečná

Tuhle usměvavou slečnu jste nemohli přehlédnout v Brně na recepci. A co nám o sobě prozradila sama?

Amatérská degustátorka vína, profesionální mazlitelka koček a vášnivá tulačka po lesích. Přes den antisociální knihomolka, po večerech divoška na metalových koncertech. 

Osobní cíl: pozdravit každého psa, co mi přijde do cesty. 

P.S.: Ano, pivo piju taky. ;)

No a z kuloárů přidáváme informaci, že je veganka a výborně dokáže připravit jídlo dle veganských pravidel – někteří už měli tu čest ochutnat. Ostatní se těší J

Lukáš Beránek – sklad

„Provokovat, to mě baví“

Tak jo, počkáme si J

Honza Vančík – sklad Giving

„Mám rád hudbu a sport. Jsem přátelský, rád se směji a se spolehlivostí si tykám.“

Pohodář, usměvavý a příjemný kluk. Všichni ho straší sezónou, ale prý se nebojí. Uvidíme J

Leon Paul Hedditch – sklad

,,Kdybych si mohl vybrat, tak nevytáhnu paty z domu."

A co víme my? Leon je opravdický Angličan, moc nemluví česky, ale Lukáš umí anglicky. Tak až přijdete v Brně do skladu, nelekněte se, že jste zabloudili do nějaké cizí firmy. Jste pořád doma. A možná i na místě příštích kurzů angličtiny pro obchodníky J

Ilona a Nicoleta Szilágyiovy

Holky o sobě prozradily jen to, že mají rády svou rodinu. Vypadá to, jako málo, ale vlastně je to nejvíc. Od roku 2013 u nás vypomáhají brigádně na balírně, od letoška jsou už trvalou součástí našeho týmu – jako rodina, jak jinak J

Jakub Pátek – pomocný tiskař

Jezdí amatérské cyklistické závody a zajímá se o Street Workout (hrazda, bradla) – hmm, budeme si to muset někdy nechat ukázat J

Robert Šafránek - tiskař

Mária Minárechová - balička

No a na závěr pražský benjamínek

Veronika Pavlíková

Verča se u nás ještě nestihla ani pořádně rozkoukat, ale přehládnou a hlavně přeslechnout ji nemůžete. Však se brzy přesvědčíte J

V létě tohoto roku jsem roztáhla své světoběžné perutě, a zakotvila ve Vršovicích. Tedy přesně řečeno v teamu divokém, pestrém a kreativním - ano, hádáte dobře, Wild Cats jsou teď mou inspirací a milými kolegyněmi. Abyste mne lépe poznali, bude jistě nejlepší, pakliže hodíme úsměv osobně, neb to prozradí o člověku nejvíce. Ale inu dobrá, nějaké ty střípky z mého života. 

Několik let se živím vysoce investigativní novinařinou, jíž jsem se začala věnovat ihned po absolutoriu politologie (souvislosti nehledejte). Z mediálního mumraje jsem si vyselektovala rubriku svému srdci nejbližší - cestování. Je mou vášní a největším koníčkem. Dále mne dost často naleznete na tanečním parketě či v jinem aktivním rozpoložení. Miluji smích, ironii, dobré jídlo, víno, jsem ukecaná, roztržitá (ovšem léčím se), nepořádná, prastěná .....ale víte co? Dost zbytečných slov, přesvědčte se o tom sami!

Někdo přichází, někdo odchází...

Na iMi je krásné, že to „zdravé jádro“ jsou lidi, kteří svoje životy s touhle firmou spojují už dlouhé roky. Přesto nás občas někdo opustí. Nesmírně si vážím toho, že za posledních několik let z našeho obchodnického týmu neodešel nikdo „za lepším“. Pár kolegů a kolegyň nám ale odlákaly jiné povinnosti. Ze spousty šikovných slečen se staly mladé paní a maminky s kočárky. Koloběh života. Dvakrát to ale nebylo k plínkám, já vím, že to tak muselo být, ale stejně je mi z toho smutno. Odešla nám dvě Sluníčka, která svítila v pražských kancelářích od rána do večera bez ohledu na četnost mraků za okny.

Kačku Sadílkovou před koncem loňského roku povolali rodiče do jejich firmy. A s Kačkou nám tak odešla sice někdy až dotěrná zvědavost a pečlivost, ale taky radost z každého dne, úsměv a ochota pomáhat vždycky a všem. I když se mi zdálo, že při své poslední návštěvě u nás trochu smutně pokukovala po své bývalé židli. Nebo se mi to nezdálo?

Nebyla by první (ani poslední), kdo odešel do světa na zkušenou, aby se pak s úctou a pokorou vrátil. Je nás tady takových dost. V Praze nejen já, ale taky Radim, David, aktuálně čerstvá maminka Áďa, v Brně Lenka, Jitka, nedávno i Tomáš Tůma, kterého z iMi taky vyhnaly závazky vůči tatínkovi a jeho firmě. A taky Hanka Hříbová – naše Hanička J

Pamatuju si ji, když nastoupila v Brně jako asistentka našich tehdy ještě dvou náčelníků. Najednou nebylo nic problém, všechno bylo hned, a ještě s úsměvem. Vzpomínám jak nám všem skoro rok kryla záda z Hongkongu. A nezapomenu na oboustranný smutek, když se manželem přesouvali do Prahy a Hanka musela iMi opustit. Pak nějaká ta mateřská, do světa na zkušenou (přičuchnout ke světu korporací) a zase zpátky mezi nás. Tentokrát do Prahy – kam s ní přišlo slunce z moravských vinohradů (a nějaká ta flaška občas taky).

Jenže teď přišel čas na intenzivnější pomoc manželovi v jeho firmě. Po večerech už se to nedalo zvládat. A tak Hanička zamávala iMi už podruhé a strašně moc nám tu chybí. Když jsem jí psal poslední mail, zjistil jsem, že slovo ahoj se dá přidáním jednoho písmenka a malým přehozením těch ostatních, změnit na „ach jo“. Je těžké loučit se s lidmi, kteří dělají dobře svou práci, a ještě si k nim člověk může přijít pro zlepšení nálady. Kdykoliv.

Hanka, Kačka, řady a řady dalších skvělých lidí (jen těch, které jsem měl já tu čest mít ve svých týmech za 14 let v iMi bylo už přes 200) nechaly své podpisy v dějepisu naší firmy. Každý napsal svou část jejího příběhu a každý obohatil o kus poznání ty, se kterými se tu potkal. Je mi ctí, že i já můžu být u toho a díky všem, které jsem díky téhle firmě poznal. Bez Vás by nebyla tahle firma, ale nebyl bych ani já tím, kým dnes jsem.

Díky!

Radek