Vítejte ve velmi speciální ekonomické zóně – v Číně

My pamětníci, kteří jsme zažili v sedmdesátých letech minulého století krásně barevné pastelky, lahodný vepřový lančmít nebo „čínské“ propisky made in Země středu, jsme samozřejmě netušili, že jde jen o cudný začátek. Odkaz otce zakladatele čínského zázraku Teng Siao-Pchinga, který Čínu vedl od konce zmíněného desetiletí do počátku 90. let, dnes zasahuje celou planetu.
V Číně se v současnosti soustřeďuje pětina výroby planety (zatím). Před krizí svět žil z nízkých cen tamních produktů a v ekonomické recesi se nyní těžko smiřuje s jejich pozvolným, ale nezadržitelným nárůstem. Podíl na tom mají nejen vyšší ceny surovin a pohonných hmot, nové bezpečnostní či ekologické předpisy a vyšší ceny pozemků, ale také změny v pracovním právu ve prospěch zaměstnanců a růst mzdových nákladů. Platy se za posledních deset let zvyšují každoročně přibližně o deset až dvacet procent. I přesto, že jsou celkové výrobní náklady vyšší než v okolních zemích, většina zahraničních firem v Číně své závody nebo smluvní partnery udrží. Jsou zde skvěle vybudované dodavatelské řetězce s rychlou zastupitelností jednotlivých článků, stále kvalitnější dopravní síť a logistika. A co víc – to vše má za následek, že čínští pracovníci (od dělníků po manažery) jsou více motivovaní, kvalitní a flexibilní než kde jinde, což vyrovnává vyšší cenu jejich práce.
Tento vývoj vede ke zvyšování kvality výrobků, to ovšem neznamená, že spolehlivý odběratel by mohl být při kontrolách kvality méně obezřetný (viz článek Na kvalitu výrobků z Číny je potřeba stále dohlížet).
Původní představy, že výroba z dražšího pobřeží se bude rychle přesouvat do levnějšího vnitrozemí, se nenaplňuje, ale investice do centrálních oblastí rostou. Zatím zde nejsou vybudované logistické řetězce jako v pobřežních provinciích a říční přeprava zboží do obřích námořních přístavů (v Číně se nachází pět z deseti největších na celém světě) trvá i celý týden. Námořní přeprava v čím dál mohutnějších kontejnerových lodích (i s více než 10 tisíci kontejnery na palubě) se s novými globálními ekologickými a úspornými opatřeními prodlužuje. Při zatím obvyklé rychlosti 25 uzlů je spotřeba PHM asi dvojnásobná proti rychlosti o pouhých 6 až 7 uzlů nižší a do Evropy tak loď nepopluje 30, ale přibližně 40 dnů.
Na začátku zmíněný domácí rozvoj technologií, know-how a investice do vývoje Čínu definitivně posunou na pozici světového lídra. Montování jinde vyvinutých produktů už není náplní například domácí společnosti Huawei, která je jedním z nejrychleji se rozvíjejících firem v oblasti ICT a v roce 2010 byla dokonce vyhlášena pátou nejinovativnější společností na světě! Její firemní areál v Šen-čenu je již špičkový technologický park západního střihu, kde „operují“ poradci IBM a dalších amerických firem.
Do Číny se vracejí mladí rodáci se vzděláním a zkušenostmi v předních světových korporacích. Co si Čína ze špičkových technologií a know-how nekoupí, to si brzy vyvine sama a předhoní zbytek světa.