31.10.2012
Společnost iMi Partner se dlouhodobě věnuje charitativním projektům na podporu handicapovaných dětí. V letošním roce spolupracujeme také na projektu unikátní sluneční školy, kterou v odlehlém koutu Himalájí provozuje společnost Surya.
Rozhodli jsme se jít podívat na vlastní oči, jak jsou peníze, které na projekt věnujeme, užitečné. Na cestu do Indie se vydali Tomáš a Martin.
New Delhi – Leh – Kargil – Padum – Cha – Testa – Kargyak – Manali
Brno ČR 240 m n.m. – Leh Indie 3500m n.m.
Celkem 5400 km, 22 hodin
Krátce před polednem vyrážíme autem z Brna přes pražské letiště do Mnichova, odtud přes New Dílí do Lehu.
Druhý den brzy ráno přistáváme na malém letišti sevřeném v úzkém údolí řeky Indus. Léh je bývalé královské město v části Indie, které se říká Ladákh. V současnosti tam žije okolo 30 tisíc stálých obyvatel, převážně tibetských buddhistů. V okolí města jsou i velké vojenské posádky a uprchlické tábory pro běžence z čínského Tibetu.
V Léhu máme naplánovány dva dny a dvě noci zejména kvůli aklimatizaci na nadmořskou výšku. Krátce po ubytování v příjemném hotýlku vyrážíme na průzkum města. Nadmořská výška je znát a zadýcháváme se s každým schůdkem. Městečko není velké a tak kromě dokoupení teplého spodního prádla máme čas i návštěvu sýrárny nebo posezení u místních specialit.
Leh Indie 3500m n.m.
0 km, 0 hodin
Druhý a poslední aklimatizační den v Léhu využíváme k výletu na bývalý královský hrad. Cestou do kopce zjišťujeme, že se nám dýchá o poznání snadněji než předchozí den a máme z toho radost. Leh Palace byl postaven už v 16. století a jeho architektura sloužila za vzor i při stavbě mnohem známější tibetské Potaly. Uvnitř je kromě tehdejší architektury k vidění výstava o archeologii Ladaku. Zajímavé pro našince je působení moravských misionářů, kteří v 19. století výzkum Ladaku vedli.
Hlavní úkolem dne je ale sjednání dopravy do Kargilu a Padumu. Po několika rozhovorech s řidiči aut zjišťujeme, že až do Padumu nás nikdo nesveze. Příčinou je zřejmě nepsaná dohoda o rozdělení teritoria mezi buddhisty a muslimy, prý si ji vynucují vzájemným zapalováním aut. Takže smlouváme jen do Kargilu. Trochu nemilá je taky existence jakéhosi státního ceníku dopravy, ten mají opravdu všichni ve voze a podle něho určují cenu. Nakonec smlouváme dobrou cenu a domlouváme se s řidičem na další ráno.
Večer se potkáváme, ve snad jediném baru, s českými horolezci, kteří se právě vrátili z hory Stok. Příjemně si sdělujeme zážitky, ale trochu nás děsí jejich informace, že od 4000 m n.m. už leží sníh. Určitě roztaje.
Nejhledanější dotazy
Kategorie