I v dešti do zpěvu

Reklamní deštník patří k nejvyužívanějším reklamním a dárkovým předmětům a v seriálu o 3DR komoditách tedy nesmí chybět. Patří do velevýznamné kategorie předmětů pro volný čas, v jejímž rámci jsme ho umístili i na první místo.

Speciálně na deštníky jsme upozornili také v minulém článku o blížícím se jaru, vycházkách a předmětech, potřebných při náhlých změnách počasí. Ačkoliv deštník nepatří do hlavní skupiny reklamních předmětů a dárků, kterou je reklamní textil, má jeho nejlepší vlastnosti: vysoký komunikační účinek, praktičnost, účelnost a je předmětem módy. Jestliže jsme tvrdili, že člověk je nejlepším nosičem reklamního sdělení, pak deštník je doslova reklamní korunou, viditelnou i z dálky.

Takže, co vše máte k výběru pro své široké cílové skupiny? Mezi dvěma sty položkami najdete:

Deštníky klasické s manuálním otevíráním, automatické a dokonce i se systémem open&close, holové, golfové i skládací, netradiční se 4 panely, běžné se 6 a 8, několik dokonce se 16 panely, elegantní čtvercové, neobvyklý s lichým počtem 9 panelů, deštníky s kovovou konstrukcí, také se žebry ze sklolaminátu, s vychytávkou systému proti větru, s plátnem ve většině z polyesteru, ale též z nylonu, i s UV filtrem nebo z moderního materiálu polyolefin elastomers, varianty dvouvrstvé a tedy se dvěma barvami, jeden dvojitý s ventilačním systémem, deštníky v několika (až deseti) barevných variantách, s rukojeťmi ze dřeva, plastu, s pěnovou v barvě deštníku, v různých tvarech, např. kapky,…

Je jisté, že tak potřebný předmět osobní ochrany jako deštník má hlubokou historii. Dávní lidé za deště používali větve a velké listy, postupně přemýšleli nad „konstrukcemi“ k upevnění kůží, až se dostali k něčemu, co bychom deštníkem, či spíše reklamním slunečníkem mohli nazvat. Slunečníkem proto, že vznikal ve starověkých civilizacích, kde bylo hojnější slunce než dešťové srážky. Koneckonců, anglické umbrella pochází z latinského umbra – stín. A jak vzniklo „české“ paraple? Z francouzského parapluie, kde pluie znamená konečně déšť.

Slunečník byl v Říši středu dokonce projevem příslušnosti k vyšší společnosti a piktogram označující tento pojem v čínštině má dodnes jeho podobu. Skládací systém se k Číně váže také a byl zde zkonstruován prý už ve 3. století n. l.

S objevitelskými námořními cestami raného novověku se slunečník dostal až do Evropy a s ohledem na klima se zde logicky stal deštníkem.